Vážené
dámy, vážení pánové
Může
se to zdát neuvěřitelné, ale uběhlo devět let od doby, kdy jsme jako malí
špunti na kráčeli do školy v příliš velkých bačkůrkách a s taškami,
ze kterých nás bolela záda.
Celé
tohle to divadlo, občas tragédie, někdy komedie, sem tam i drama, začalo prvním
dnem na ZŠ. Pamatuji si sebe ten den během zápisu. Určitě jsem tam byla
s rodiči a se zvláštním pocitem v kalhotách. Koukala jsem se okolo a
až na pár vyjímek si přála, aby se tihle nestali mými spolužáky. A víte co?
Karma je sv… Proradná!!!
Stačilo
spatřit už první den úsměv od ucha k uchu s křivýma zubama a věděla jsem, že je zle.!!! Teď jsem
ale ráda, že s nimi ve třídě jsem, protože tak úžasné a zábavné lidi už
nikdy nepotkám. Jasně, možná na střední, ale bude se mi stýskat po hláškách, podle
kterých v roce 1938 proběhlo Pražské jaro, po šouletu alias hrachová kaše, a vymlouvání že „ Tohle jsme se přece
neučili“.
Možná,
že se tahle vlna vzdoru dostala k povrchu zemskému v šesté třídě, kdy
jsme poprvé vkročili na druhý stupeň. A co teprve ty dlouhé schody nahoru. Potom
ale přišla sedmička, která musí házet pohrdavé pohledy na všechno, co je jen
trochu mladší. V té době dochází k poznání několika pojmů např. sublimace,
termonukleární reakce, a mnoho dalších pojmů, které vám nepřeju znát.
Myslím,
že se učitelé těší, až tyhle řeči skončí a dostanou kytku, ale chtěla bych
ještě poděkovat ostatním kamarádům, kteří nás zachraňovali od toho, abych se
z toho učení nezbláznili (mluvím na tebe …). A samozřejmě rodičům, kteří
tu sice nejsou, ale stojí za zmínku.
Kuchařkám
za skvělé obědy, Panu školníkovi, jehož
jméno se asi nikdy nedozvím, a uklízečkám, které i naší vinou museli znova
vytírat chodbu.
Teď
je komplikovaná část: UČITELÉ!
Úplně
poprvé nás spatřila Paní učitelka STRÁNÍKOVÁ, která s námi trpěla 2 roky,
protože už tehdy jsme se nezdráhali během hodin kecat. Od ní víme 1+1=2, P je
jako B bez jednoho bříška, ale stejně je v tom rozdíl. Bohužel jsme se museli
rozloučit s Pepou Mrázem.
Ve
třetí třídě nás dostala p. u. JIRÁČKOVÁ, které vděčíme za pověst slušňáků,
kteří mají tendenci jí pozdravit alespoň 3x denně. Naučila nás milovat
násobilku, kterou si do teď nepamatujeme, zvláště číslo 7 a 8 a na řadu také
přichází B F L M P S V Z. Dva roky tady s námi byla Áďa Radková,
kterou potom vystřídal Jára Zima, který vyšel ZŠ minulý rok.
Seznámili
jsme se s novými učiteli: Panem učitelem HÁJKEM, který s námi měl
nervy během hraní na flétnu. Paní učitelkou ADAMSKOU, která nás vedla v
hodinách PC a naučila nás vyhrát Velkou Pardubickou. A učitelkami na AJ: Paní
učitelkou MELŠOVOU, která nás naučila základy, Paní učitelkou WATROBOVOU, se kterou jsme zpívali anglické
písničky, ale obzvlášť jsme se zlepšili s Paní učitelkou HRUBOU, která nás
doprovázela posledními 4 ročníky, a díky ní se pro nás stala AJ velmi oblíbeným
předmětem na škole, její rady do života a vyprávění z jejích školních let,
jsou nedocenitelné a nezapomenutelné.
Naše
díky věnujeme Paní učitelce LEISNEROVÉ, za její nadšení vtlouct nám do hlavy,
kde leží Ontário, a kdo tvořil osu Berlín- Řím- Tokio. Paní učitelce LENIČKOVÉ,
ona nám přiblížila Karla Gotta, také Panu učiteli ŽÁKOVI za narážky na Obecnou
školu. Za skvělé hodiny rodinky Paní učitelce ŠVECOVÉ, Paní učitelce JIRÁNKOVÉ,
která nás učila PŘ NJV a VV. S Panem učitelem ADSAMSKÝM , jsme prozkoumali
tajemství češtiny a literatury. Přesto ale nevíme, kdo je ta ženská na obálce
čítanky.
Dále
děkujeme Paní učitelce KAPOUNOVÉ, za její originální nápady ve VV a rady
ohledně SŠ. S Panem učitelem BRŮNOU jsme měli hodiny TV, stejně jako
s Paní učitelkou ANDRLOVOU s ní jsme měli navíc i HV. Náš vztah
k němčině se o 1% zvýšil s příchodem Pana učitele SOUKUPA, který nás
učil 2 roky.
Fyzika
stojí na základech, že se protiklady přitahují. Všichni se diví, že nemáme
fyziku moc v oblibě, stejně tak děkujeme i Panu učiteli FLIEDROVI. Panu
řediteli, který nás podporoval v naší touze poznávat šutry a přírodu. A
mimochodem navždy budu mít knedlíky spojené s dýchací soustavou.
Doslovem
chceme poděkovat naší třídní MARTINĚ FIALOVÉ,
protože nás její rádoby škrcení, chlívečkování a jablko-hrušky provedli počítáním
rovnic těžkých jako… a chemií, která byla celkem fajn. Byla vždy pro každou
špatnost. Pokaždé nám ošetřila bebí, když bylo potřeba, vždy nás předem
varovala před novou látkou a zrušila nám těžké pololetní písemky. Její otevřená
náruč, tu pro nás vždy byla. Díky tomu si ji vážíme a nikdy na ní nezapomeneme.
Budeme na vás vzpomínat s láskou, respektem a vždy v dobrém.
Asi by nebylo od věci, kdybychom poděkovali i
vám, za to, že jste nás poslouchali, i když pár jedinců támhle vzadu usíná. Děkujeme za krásných 9 let a přejeme vám
krásný zbytek školní docházky minimálně tak krásný tak jako jsme ho měli
my.
Doufáme,
že se tady za rok potkáme a co za rok za 5 let a co za 5 let za 10 let a co za
10 let za 50 let a co za 50 let, prostě za hodně dlouho…ale aspoň někdy.
Prozatím na shledanou….
